Poznejte svět opery s cyklem přednášek Opera žije!

„Bojím se, aby se opera nestala historickou uměleckou formou místo toho, aby byla živou a dýchající záležitostí,“ řekla výtečná americká sopranistka Renée Fleming. Narodila se 14. února 1959 v Pensylvánii do hudební rodiny a dostalo se jí prestižního vzdělání. Její kariéra byla velmi provázána s Metropolitní operou, v níž vystoupila poprvé roku 1991. Opustit tuto legendární scénu se rozhodla kolem šedesátky. Na prknech MET vynikala její italština, francouzština a němčina, ale zamilovala si velice i role v češtině a ruštině. Obzvláště excelovala v postavě Dvořákovy Rusalky a Čajkovského Taťány. V této souvislosti nesmíme opomenout fakt, že prarodiče Fleming pocházeli z Prahy. Pěvkyně opakovaně v naší zemi vystoupila při mnoha kulturních i historicky významných příležitostech a velmi obdivovala Václava Havla. „Byl to skvělý lídr, měl totiž duši umělce,“ prohlásila. O jejím vnímání Rusalky si můžeme udělat představu prostřednictvím následujícího vyjádření: „Z pěveckého hlediska je to hudba lyrická a melodická, je v ní něha, jemná citlivost, ale i veliká síla. Třeba ve slavné árii O měsíčku v prvním jednání, ale také na začátku třetího jednání pociťuji odkazy na lidové písně a folklór. Ve scénách s Ježibabou zase vnímám Rusalčino odhodlání, kuráž a srdnatost, je v ní obrovská spousta hrdinství. Řekla bych, že její odhodlání naplnit svůj sen a získat Prince, které ji stálo tolik úsilí, je nesmírně inspirativní a díky němu je závěrečná tragédie ještě silnější. Nutí nás uvažovat o tom, jak všechno to její vynaložené úsilí, kdy se tak moc snažila dosáhnout svého cíle, nakonec selhalo.“ My si tentokrát posvítíme na průřez uměleckým působením Renée Fleming, a to se zaměřením na výše zmiňovaný slovanský repertoár.

Kultura a historie