I. přednáška:

Při první přednášce z tohoto cyklu se budeme zabývat městy v rámci českého státu během středověku. Prozkoumáme definici města, proces zakládání měst a jejich vývoj z předchozích lokalit. Dále se zaměříme na úlohu města v obranném systému země, městské právo a správu, a také městské hospodářství. Diskutovat budeme také o kategorizaci měst a jejich postavení ve správním a politickém systému země. V průběhu přednášky budou prezentovány ukázky a rozbory významných dokumentů, jako jsou tzv. zakládací listiny vybraných měst nebo svod brněnských práv z roku 1243.

II. přednáška:

V návaznosti na první přednášku kurzu bude ještě nejprve pojednáno o skladbě městského obyvatelstva, o městských elitách a správních orgánech ve středověku. Zmíněna bude rovněž role městského písaře a utváření se městských kanceláří a typů písemností, které vydávala jiným subjektům a které si vedla pro vnitřní potřebu. Ukázky z městských úředních knih různého charakteru. Dále bude pojednána kategorizace města ve středověku i raném novověku jak z hlediska podřízenosti (města královská, potažmo věnná, komorní, vrchnostenská), tak z hlediska jejich dominantní orientace (města horní, lázeňská ad.). Pojednány budou důsledky tzv. prvního protihabsburského odboje z roku 1547 pro města a postupné změny ve správě a soudnictví spojené s postupně sílící etatizací, vrcholící v josefínské době. K správě měst poddanských, závislých na vrchnosti, bude představen unikátní náchodský obecní řád, vydaný Albrechtem Smiřickým v 60. letech 16. století.

III. přednáška:

Města jsou podle převažujícího zaměstnání obyvatel a konzumních možností členěna na města (respektive městečka) zemědělská, zemědělsko- řemeslnická, řemeslnicko-zemědělská a nejvyšší typ představují města spotřební. V přednášce tedy budou pojednány možnosti městského hospodaření (městské statky a podniky jako mlýny, cihelny, lomy ad.) a možnosti obživy jednotlivců, jakož i jejich zdanění v prospěch města i vrchnosti. Dále bude poukázáno na roli – nejen hospodářkou, ale i sociální – řemeslných cechů v životě měst. Podrobněji budou zmíněny možnosti obchodování se zemědělskými produkty i řemeslnými výrobky – měšťanské i městské krámce, denní, respektive týdenní trhy a trhy výroční, na nichž se realizoval i prodej luxusních komodit ze zahraničí. Ukázkami budou přiblíženy unikátní brněnské celní rejstříky ze 40. let 16. století a speciální kupecké knihy ze 60. let téhož století, dokládající variabilitu obchodovaných produktů i geografickou šíři obchodních vazeb dálkových obchodníků. V souvislosti s městskou honorací, do níž dálkoví obchodníci náleželi, bude osvětlen pojem erbovní či nobilitovaný měšťan.

IV. přednáška:

Archivy měst a jejich postupné utváření od středověku – z písemností přijatých od jiných právních subjektů a postupně i z písemností vlastní provenience. V různých městech nebyl zdaleka stejný vztah k „starým“ městským písemnostem, možnosti využívání městského archivního fondu k badatelským účelům spadají nejdříve do 19. století (příklad výjimečné archivní instrukce z Olomouce). Jen málo městských archivů se stalo v průběhu doby samostatnými institucemi, většinou jsou součástí větších celků (okresních archivů). V současné době je v rámci ČR jen 5 městských institucionalizovaných archivů – Archiv hlavního města Prahy, Archiv města Plzně, Archiv města Ústí nad Labem, Archiv města Brna a Archiv města Ostravy. Prezentace jejich fondů i jednotlivých zajímavých písemností prostřednictvím webových stránek.

Kurz v prosinci zakončíme návštěvou Archivu hlavního města Prahy na Chodovci.